Proč jsem se do testu pustil
Jako člověk, který spravuje domácí síť pro rodinu, kamarády a občas i sousedy, jsem věděl, že klasický router v jednom pokoji nestačí. Opakovaně řeším výpadky signálu v ložnici, ztrátu rychlosti v garáži a problémy s hladkým přepínáním mezi přístupovými body. Chtěl jsem systém, který zjednoduší nastavení, spolehlivě pokryje byt i menší dům a nebude vyžadovat každodenní zásahy. Testoval jsem tři komerčně úspěšné sady: TP-Link Deco M9 Plus, Netgear Orbi (RBK50) a Asus ZenWiFi AX (XT8). V textu popisuji vlastní zkušenosti s instalací, provozem, výkonem i zákaznickou podporou. Všechny měření jsem prováděl za stejných podmínek, s připojením od poskytovatele 300 Mbps, v panelákovém bytě o rozloze 110 m2 s betonovými předěly a dvěma patry.
Jak jsem testoval a co měřím
Testoval jsem nasazení v reálném provozu po dobu šesti týdnů, postupoval jsem systematicky. Nejprve jsem zkontroloval jednoduchost nastavení přes mobilní aplikaci, vybavenost administrace v desktop rozhraní a možnosti přizpůsobení. Poté jsem pořídil serií měření rychlosti a latence v pěti bodech bytu: u hlavního routeru, v obývacím pokoji, v ložnici, na balkóně a v dílně v přízemí. Měřil jsem pomocí aplikace Speedtest a nástroje iperf mezi dvěma zařízeními v lokální síti, abych měl představu o reálném datovém toku bez vlivu vzdáleného serveru.
Důraz jsem kladl rovněž na stabilitu při intenzivním zatížení: streamování 4K, videokonference současně se synchronizací cloudových záloh a běžným prohlížením. Testy jsem opakoval v době špičky i v noci, abych zmapoval vliv rušení okolních sítí. Nezanedbal jsem ani aktualizace firmwaru, resety po výpadku proudu a chování při připojení hostů. V průběhu jsem také sledoval spotřebu elektrické energie jednotlivých uzlů, protože hlučnost a tepelný profil se v domácnostech často podceňují.
Instalace a uživatelská zkušenost
TP-Link Deco M9 Plus mě překvapil jednoduchým průvodcem. Aplikace provede krok za krokem, obnoví přihlašovací údaje poskytovatele a nabídne automatické umístění satelitů podle intenzity signálu. Rozhraní nabízí základní rodičovské kontroly a prioritizaci zařízení, ale chybí hlubší nastavení sítí. Instalace mi zabrala kolem 20 minut pro první jednotku a dalších 10 až 15 minut pro doplňkové uzly.
Netgear Orbi nasadil do praxe intuitivní aplikaci a webové rozhraní s bohatou sekcí pro pokročilou správu. Nastavení hlavního routeru s modulem bylo rychlé, připojení satelitu proběhlo automaticky. Oceňuji možnost samostatné správy dvou SSID pro hosty a funkce Quality of Service, kterou jsem si přizpůsobil podle priorit. Celkové spuštění mi zabralo přibližně 25 minut, přičemž větší počet konfiguračních možností vyžadoval delší rozkoukání.
Asus ZenWiFi AX sází na propracované desktopové rozhraní. Aplikace sama o sobě provede základ, ale skutečné možnosti se skrývají v administraci v prohlížeči. Nabízí detailní statistiky, kontrolu přístupu a integrovaný bezpečnostní modul založený na Threat Intelligence. Instalace byla o něco náročnější než u zbývajících dvou, trvala přibližně 30 minut, protože jsem aktualizoval firmware a dolaďoval kanály pro bezdrátovou komunikaci.
Rychlost, pokrytí a stabilita v praxi
S hlavním uzlem umístěným ve střední části bytu zaznamenal jsem u TP-Link v místě routeru 285–295 Mbps v průměru. V obývacím pokoji se rychlost snížila na 210–240 Mbps, v ložnici držela mezi 160 a 190 Mbps. Na balkóně a v dílně poklesla na 80–120 Mbps v závislosti na orientaci příček. Latence zůstala stabilní kolem 10–20 ms v lokálních testech.
Netgear Orbi vykázal v podobných podmínkách u hlavní jednotky 290–300 Mbps a v přilehlých místnostech 230–260 Mbps. Orbi si lépe udržel rychlost v odlehlejších částech, kde jsem naměřil 150–180 Mbps. Latence se pohybovala mezi 8 a 18 ms, přičemž při současném streamování dvou 4K videí se systém nezadýchal.
Asus ZenWiFi AX přinesl nejvyšší reálné průtoky v celém měření. U hlavního uzlu jsem naměřil 300 Mbps a ve vzdálenějších bodech přibližně 220–250 Mbps. V dílně systém často dosáhl 140–200 Mbps. Výkonnost při mnohonásobném zatížení, tedy současném backupu, videohovorech a streamování, zůstala konzistentní. ZenWiFi ukázal nejmenší propady při změně přenosového pásma a při členitých překážkách.
Roaming a přepínání mezi uzly
Testy plynulého přepínání jsem prováděl s notebookem a telefonem, když jsem se pohyboval po bytě. U všech systémů jsem cítil zlepšení oproti klasickému routeru, ale rozdíly se objevily v přechodech mezi satelity. TP-Link udržoval spojení s nižším výpadkem, ale občas docházelo k tomu, že zařízení zůstalo přihlášeno k slabšímu uzlu delší dobu, než se přepne. Netgear většinou předal spojení rychle, ale občas se objevily krátké mikro přerušení. Asus provedl přepojení nejplynuleji, aplikace i webová správa mi umožnily jemně nastavit prahové hodnoty pro roaming.
Bezpečnost, aktualizace a podpora
U bezpečnosti se liší přístup výrobců. TP-Link nabízí základní ochranu a pravidelné aktualizace, ale v pokročilých funkcích jsem nenašel komplexní ochranu proti hrozbám. Netgear pravidelně vydává záplaty, jeho aplikace nabízí detekci podezřelých zařízení a pokročilé funkce pro řízení přístupu. Asus integruje pokročilé bezpečnostní funkce přímo v systému a poskytl mi i přístup k detailnímu logování. Všechny zařízení pravidelně aktualizoval jsem ručně i automaticky a sledoval dopad na provoz. U dvou systémů se mi stalo, že po aktualizaci došlo k restartu, ale bez ztráty uživatelských nastavení.
Zákaznickou podporu jsem kontaktoval u každého výrobce s dotazy na kompatibilitu s konkrétním poskytovatelem připojení. TP-Link odpověděl nejrychleji přes chat a nabídl jednoduché návody. Netgear poskytl rozsáhlou znalostní databázi a odpověď skrze ticket byla uspokojivá. Asus mi dal nejvíce technických detailů a doporučil optimalizaci kanálů, což vedlo ke zlepšení v reálném provozu.
Co mě překvapilo a co bych doporučil
Z praxe jsem vyvodil několik konkrétních poznatků. Prvním je, že cena ne vždy koreluje s výsledkem. Levnější sady se dnes dokáží chovat velmi dobře v menších bytech, zatímco dražší modely nabídnou přidanou hodnotu v podobě stabilního provozu v náročnějším prostředí a pokročilých bezpečnostních funkcí. Druhým zjištěním je, že umístění jednotlivých jednotek rozhoduje více než papírové specifikace. Stačí několik centimetrů, jiná orientace nebo výška, a výsledky měření se změní o desítky procent. Proto doporučuji experimentovat s polohou uzlů, než začnete uzly permanentně fixovat.
Při výběru zvažte i stávající vybavení. Pokud máte starší síťová zařízení, kompatibilita a podpora standardů (Wi‑Fi 5 versus Wi‑Fi 6) ovlivní budoucí životnost řešení. Doporučil bych pořídit systém s podporou moderních standardů, pokud plánujete připojit více náročných zařízení, jako jsou kamery v rozlišení 4K, herní konzole nebo PC pro streamování. Pokud chcete hlavně jednoduché a spolehlivé pokrytí pro běžné uživatele, zvažte kombinaci ceny a uživatelské přívětivosti.
V terénu jsem také ocenil jednoduché funkce jako možnost nastavení samostatné sítě pro hosty a přehledný report o připojených zařízení. Kdo má děti, ocení rodičovské omezení přístupu a časová plnění. Pokud preferujete kontrolu a detailní diagnostiku, sáhněte po řešení s propracovaným webovým rozhraním.
Konkrétní doporučení podle situace
Pro menší byty s jedním centrálním bodem a několika zařízeními doporučím systém, který umožní rychlou a bezbolestnou instalaci a základní správu ze smartphonu. Pro členitější prostory s více patry vyberte sadu, která má silnější backhaul a lepší roaming. Pokud plánujete do sítě připojit množství IoT zařízení, raději volte model s lepší bezpečnostní podporou a častými aktualizacemi.
Jako pomůcku pro měření rychlosti a diagnostiku vřele doporučím návštěvu webového benchmarkingového nástroje Speedtest, kde snadno prověříte aktuální kapacitu linky a srovnáte výsledky mezi jednotlivými místy v bytě.
Osobní zkušenost: co mi systém přinesl do každodenního používání
Přechod na mesh systém výrazně zlepšil každodenní komfort. Streamování v obývacím pokoji běží bez zásadních výpadků, videohovory v ložnici mají stabilní kvalitu a mobilní telefon se přepíná mezi uzly bez viditelných prodlev. Vyřešil jsem i problém s připojením tiskárny v pracovně a kamerou v garáži, které před tím trpěly slabým signálem. Nejvíce mě potěšila možnost centrální správy a jednoduché přidávání dalších uzlů do sítě, což ocení každý, kdo chce postupně rozšiřovat pokrytí.
Pár věcí mě ale také zklamalo. U některých modelů jsem narazil na občasné záseky při aktualizaci firmwaru, které vyžadovaly manuální restart, a u jednoho výrobce se stalo, že aktualizační okno proběhlo v nočních hodinách, což způsobilo dočasný výpadek. Doporučuji naplánovat aktualizace na dobu, kdy síť nepotřebujete k práci.
Cena a poměr výkonu
Ceny mesh systémů dnes pokrývají široké spektrum. Levnější sestavy poskytnou solidní pokrytí v bytě a ušetří peníze, dražší modely nabízejí vyšší provozní rezervu, rychlejší aktualizace a pokročilejší bezpečnost. Rozhodnutí závisí na vašich konkrétních potřebách a počtu aktivních uživatelů. Investice do kvalitního řešení se vyplatí tehdy, pokud potřebujete stabilitu při práci z domova, online hraní a streamování více současně.
Zkušenost ukázala, že pokud chcete dlouhodobě bezproblémový provoz a plánujete připojit více náročných zařízení, investice do robustnějšího systému ušetří čas i nervy. Pokud preferujete jednoduchost a nižší pořizovací cenu, vyberte řešení s dobrou mobilní aplikací a snadným rozšířením.
Celkově test potvrdil, že mesh technologie nabízí reálné zlepšení oproti tradičnímu routeru, ale výsledky silně závisí na výběru konkrétního modelu a správném umístění uzlů. Pokud potřebujete poradit s konkrétním nasazením ve vaší domácnosti, napište mi rozměry prostoru a základní informace o zdi a umístění, a já doporučím konkrétní model nebo konfiguraci.
