Buňky v těle mají svůj přesně určený účel. Existuje však jedna výjimka; a to kmenové buňky. Ty žádnou specifickou roli nemají . Mohou proto nahradit téměř jakoukoliv běžnou buňku tak, jak si to tělo vyžádá. Badatelé a lékaři se o tyto buňky přednostně zajímají; vždyť jejich studium pomáhá vysvětlit, jak některé procesy v těle fungují a jak může dojít k tomu, že se pokazí. Kmenové buňky jsou rovněž slibné co se týče léčby některých nemocí, které jsou v současnosti neřešitelným oříškem.
Jako hledat jehlu v kupce sena
Kmenové buňky mají dva hlavní zdroje: tkáně dospělých a embryí. Lidské tělo obsahuje kmenové buňky po celý život a může je použít, kdykoliv je to nutné. Každodenní život v rámci organismu znamená, že tělo neustále obnovuje své tkáně. V některých jeho částech, jako jsou střevo a kostní dřeň, se kmenové buňky pravidelně dělí, aby produkovaly nové tělesné tkáně pro údržbu a opravu. Jsou ovšem přítomny v různých jiných typů tkání. Vědci již našli kmenové buňky v tkáních mozku, kostní dřeně, krve a cév, kosterního svalstva, kůže a jater.
Zralé kmenové buňky se mohou dělit nebo samoobnovovat neomezeně dlouho. To znamená, že mohou vytvářet různé typy buněk z původního orgánu nebo dokonce původní orgán zcela regenerovat . Toto dělení a regenerace se navenek projevují tím, jak se hojí kožní rány či jak se orgán, například játra, může po poškození sám spravit. V minulosti se vědci domnívali, že zralé kmenové buňky se diferencují jen a jen na základě tkáně, z níž pocházejí. Některé důkazy však současnosti ukazují, že to až tak neplatí a že se mohou diferencovat a stát se také jinými buněčnými typy.
Kmenové buňky ovšem může být obtížné najít. Mohou zůstat nedělící se a nespecifické po celé roky až do doby, kdy je tělo vyzve k opravě nebo růstu nové tkáně. Proto vědci také zkoumají možnosti, jak vyvinout kmenové buňky z jiných buněk pomocí technik genetického „přeprogramování“. Takové nebo podobné pěstování mikroskopických zázraků přináší mimo jiné etické problémy. Až budou vyřešeny a výzkumníci pokročí ve svých snahách, možnosti medicíny se opět významně posunou.
Maximálně využít zdroje lidského těla
Léčba kmenovými buňkami je známá také jako regenerativní medicína. Má za cíl podporovat reparační reakci nemocné, dysfunkční nebo poraněné tkáně právě pomocí kmenových buněk nebo jejich derivátů. Je to další, nová kapitola v transplantaci orgánů a založená na využívání těchto buňek místo dárcovských orgánů, jejichž nabídka je omezená. Vědci vypěstují kmenové buňky v laboratoři. Poté se je snaží upravit tak, aby se specializovaly např. na buňky srdečního svalu, krvinky nebo nervové buňky. Specializované buňky pak mohou být implantovány do člověka. Například, pokud má osoba srdeční onemocnění, mohly by být injikovány do srdečního svalu. Zdravé transplantované buňky srdečního svalu poté přispějí k jeho “opravě”..
Stárnutí je poškození věkem
Ve srovnání s opravou srdečního svalu je procedura, která se již nyní provozuje na klinikách estetické medicíny, relativně jednoduchá a rizik prostá. Aplikace kmenových buněk na opotřebovanou pokožku obličeje a dekoltu vyprovokuje tvorbu nových, a tedy mladých buněk a tím způsobí její zásadní omlazení. I když je to technika revoluční, cenově nijak zásadně nevyčnívá nad ostatní omlazovací metody. Jedná se o přirozený proces v lidském těle, který je jen třeba zvenku nastartovat, protože příroda sama nevnímá na rozdíl od člověka projevy stárnutí jako zásadní problém.
Spoléháte se na anti aging krémy? Zajímáte se o jejich složení? Chtěli byste porovnat jejich účinky s působením kmenových buněk?
